Startujeme pěstitelskou sezónu aneb Předpěstování a jarní výsev zeleniny

Není nad sladké mrkvičky, voňavá rajčata nebo křehký salát ze zahrádky. Chcete se spolehnout na svoje vlastní zásoby čerstvé zeleniny? Přinášíme vám rady, s jakými druhy a kdy začít, i to jak připravit výživnou půdu. A pro opozdilce, kteří zaspali, máme pár tipů, jak se ještě letos dočkat vlastní úrody. 

Jak a kdy předpěstovávat zeleninu

Období, kdy zahájit pěstitelskou sezónu, není snadné jednoznačně určit. Musíte se řídit nadmořskou výškou, zeměpisnou polohou i mikroklimatem vaší zahrady. S předpěstováním se obecně začíná v únoru a březnu. V únoru se vysazují semena s dlouhou vegetační dobou (celer, lilek, paprika apod.) V březnu už můžete předpěstovávat většinu zeleniny. Ovšem v chladnějších oblastech se vám celá tahle paráda může o pár týdnů posunout. 

A jak má předpěstování probíhat? Semínka okurek, rajčat nebo například paprik dávejte po 2-3 kusech do sadbovacích nádob se zeminou, kterou jste předtím smíchali s trochou kompostu. Nádobu pak můžete umístit jednoduše za okno na parapet. Sazeničky musí být na světle a “v teple” do doby, než přejdou mrazy. Pak je můžete přesadit volně do záhonu, foliovníku nebo skleníku.

Tip: Zdá se vám, že jsou rostlinky malé nebo slabé a vytahující se za světlem, nezoufejte. Věnujte jim péči, přivažte je například k opěrné tyčce, aby se nezlomily. Ven je vysaďte až po 15. květnu, kdy je neohrozí mrazíky. V jarní půdě plné živin a hlavně na slunci to brzy doženou.  

Co dělat, když jsme s předpěstováním zaspali

Pokud jste v únoru nebo začátkem března zaspali, nevadí, ještě je čas to dohnat. Rajčata, okurky či papriky se dají sázet v březnu a začátkem dubna přímo do hlíny ve vyšším pařeništi nebo skleníku. Udržujte teplo například podestýlkou z koňského hnoje nebo můžete využít moderní techniku.

Pro největší opozdilce je pak ideálním řešením nákup již předpěstovaných sazenic. Tak máte jistotu, že se jarní úrody dočkáte.

Šup s nimi do záhonu – příprava půdy a osivo

Od druhé poloviny března můžete sázet některá semínka přímo do půdy. Takovou dobrou českou klasikou jsou například mrkve, ředkvičky, petržel, sazečky cibule, saláty nebo špenát. 

Pro výsadbu je potřeba připravit výživnou půdu. Smíchejte zahradní zeminu s kompostem (poměr 1:1), můžete přidat i pěstitelský substrát. Tato příprava je vhodná například pro kořenovou zeleninu. Pokud chcete podpořit tvorbu květů a semen, použijte jako hnojivo zkvašený slepičinec. Brokolice, květák, cukety, rajčata, okurky nebo košťáloviny vám porostou přímo před očima. 

A ještě jedna důležitá věc, kterou byste měli vědět. Semena se sází jen tak hluboko, jak jsou veliká. Pozor musíte dát obzvlášť u semen salátů. Ty se dávají na povrch zeminy, protože jsou světloklíčivá. Stačí je jen zlehka zahrnout. 

Citlivější zeleninu vysazujeme  "po zmrzlých"

Zeleninu citlivou na přízemní mrazíky, jako jsou okurky, rajčata, papriky, cukety, dýně, lilky a další, je ideální vysazovat až v polovině května (takzvaně po zmrzlých), aby se mladé sazeničky nepoškodily mrazem. Samozřejmě záleží na lokalitě, kde pěstujete. Na jihu a v nížinách už se záhony začínají zelenat dříve, zatímco na severu nebo ve vyšších nadmořských výškách ještě panují ranní teploty kolem nuly, tady je dobré s výsadbou posečkat. Mladé rostlinky můžete chránit například netkanou textilií, ovšem více tepelného komfortu budou mít ve skleníku či pařeništi.  

Jaro a pěstitelská sezóna jsou oficiálně tu, tak dlouho neotálejte, nasaďte rukavice, popadněte lopatky, hrabičky, sázecí kolíky a hurá do práce.